Tenhle článek mám rozepsaný asi měsíc a pořád se nemůžu dokopat ho dopsat tak, aby dával hlavu a patu, a poslat k publikaci. Už ani nebude úplně aktuální – slunce zase vystřídal sníh, nebo co to vůbec za oknem vidím. Ale na Velikonoce už hlásí 18 stupňů, tak snad je to jen poslední pokus počasí mě vrátit do podzimní deprese....
… aneb mlha přede mnou, mlha za mnou
Už se blíží konec ledna. Jako lusknutím prstu.
V plánu byla velká debordelizace všeho. Realita? K hlavě jsem se ještě nedostala. Zdá se, že je to ten nejtěžší úkol.
Rok 2025 je za námi a s ním i čas na ohlédnutí a nastavení cílů pro rok 2026. Rozjezd nového roku byl hned 5. 1. 2026 celkem oříšek – po 14 dnech volna se pustit z 0 na 100 nebylo úplně jednoduché a taky to nebylo na 100, ale vše co se mělo zvládnout se zvládlo.
Psát si tenhle blog je pro mě hezký způsob, jak se ohlédnout za uplynulým rokem. I když ho čtu převážně jen já, pomáhá mi vyváženě se podívat na to, co se dělo a co mi to dalo. Začala jsem ale až v březnu, takže mi jeden kvartál ve vyhodnocení chybí — budu si o to muset ponížit KPIčka.
Snad poprvé za ty roky, co jsem zpátky v pracovním režimu po rodičovské, jsem si vzala dovolenou na celé dva týdny. Dřív to bylo vždycky "aspoň něco" – mezi svátky do kanceláře, nebo ještě 23. prosince ladění posledních tasků a uzavírání restů. Práce mě nepustila úplně, nebo jsem ji nepustila já.