Rozjezd v novém roce, hlavně nepřepálit začátek

Rok 2025 je za námi a s ním i čas na ohlédnutí a nastavení cílů pro rok 2026. Rozjezd nového roku byl hned 5. 1. 2026 celkem oříšek – po 14 dnech volna se pustit z 0 na 100 nebylo úplně jednoduché a taky to nebylo na 100, ale vše co se mělo zvládnout se zvládlo.

Mezi přípravou školky a školy, svačin, batohů s tělocvikem, tašek na kroužky, pracovním procesem a ještě k tomu sportováním… no, upřímně – bylo to náročné a spíš pozvolné. Děti dostat do režimu kroužků a já zvládla pořádný sport celkem jedenkrát, ale i to se počítá! Heather Robertson má zatím "volno", ale její čas přijde.

První týden nového roku byl opravdu "rozjezdový". Nevrhla jsem se hned do fitka, nezačala vstávat v pět s jógou a citronovou vodou, netvořila jsem s dětmi tři hodiny v rámci rozvojových aktivit a nevařila pětichodové menu hodné michelinské hvězdy.

Místo toho jsem si zase začala užívat svou ranní procházku – tři kilometry čerstvého vzduchu a klidu přírody. Někdy s podcastem v uších, jindy jen se zvukem sněhu pod nohama. Připomnělo mi to, že malá, pravidelná radost dokáže udělat mnohem víc než přehnané přehánění hned od začátku.

Zároveň mi to pomohlo nastavit pozitivnější hlavu pro plnění prvního cíle: být srandovnější mamčou. Nejlepší hodnocení od dětí? Už jen jeden bod za tatínkem. Co víc si může máma přát, než to že tu lehkou změnu vnímání děti už pocítily.

A protože se mi do toho všechno příjemně spojilo, rovnou jsem začala i lehce plnit cíle "sportovce-amatéra". Zatím tedy spíš začínajícího amatéra.

Zima se na začátku ledna přihlásila v plné síle, a tak jsem ještě víc ocenila své merino ponožky od Ježíška. Ideální na studené nohy při bruslení na rybníce, ale taky na moje ranní procházky, kdy teploty klidně klesaly na -7, -10 °C – bez nich bych to opravdu nezvládla. A ano, věk, kdy ponožky od Ježíška přicházejí jako odměna, ne trest, je tu. To se pozná, že člověk dospěl – zdraví a pohodlí jsou konečně na prvním místě. Žádné holé kotníky a crop topy pod bundou do pasu. Už mám blíž ke 40 než ke 30, co si budem.

Bacha, a na stavbě to teď v lednu začalo být opravdu zajímavé. Nebyla nejsem jen ta, která kývá hlavou a tváří se, že rozumí rozmístění třmínků ve věnci nebo složení betonu. Teď padaly dotazy, kde jsem mohla skutečně uplatnit své znalosti a sebevědomě říct:

 "Ano, výška dveří je atypická 220 cm, zárubně ano a bezfalcové. Ano, umyvadla budou podle návrhu – samostatně přichycená na zeď baterie klasicky, žádné podomítkové, truhlářské práce doladíme později, takže nás teď nic nelimituje. Ano, varná deska s integrovanou digestoří, pohlídejte si tu přípravu dle projektu."

Bylo super cítit, že moje znalosti z praxe mají váhu a můžu rozhodovat, místo abych jen předstírala, že chápu. Teď se mají na stavbě na co těšit. Teď jen vybrat finálně střešní okna a krb a doufat v dobré počasí, stavbaře plné síly a motivace to letos vše dotáhnout.