Ve vedlejší roli - Víkendový architekt nr. 2

15.05.2026

Každou chvíli si říkám, jak ta stavba postupuje pomalu. Když se ale teď podívám na fotky základové desky ze srpna loňského roku a porovnám je s tím, co stojí dnes, je to obrovský posun. Už to není jen hromada cihel, ale skutečný dům.

Doufám, že nás do konce roku nic nezbrzdí a Vánoce tam v nějaké podobě oslavíme.


Nejvtipnější byl pohled na děti, které stály u toho třetího pokojíčku na stavbě. Pak se podívaly na mě, na břicho… a syn povídá: "Tak teď, teď už mi je jasný, proč je tady ten pokoj navíc."

Jo jo, počítali jsme s tím, že by nás v budoucnu mohlo být víc. Jen jsme úplně nečekali, že to stihneme ještě během stavby. Nakonec je to vlastně takový hezký bonus.


V Česku hlášené problémy s dostupností stavebního polystyrenu (EPS/XPS), hlavně pro zateplení fasád a podlah. Některé stavebniny omezovaly objednávky nebo negarantovaly ceny a termíny dodání. Důvodem je kombinace růstu cen ropy (polystyren je ropný produkt), nejistoty v dodavatelském řetězci a zvýšené poptávky stavebníků.  iDNES.cz

My jsme ale předzásobeni a zrovna tato informace mne nechává chladnou.


Aktuálně jsme ve fázi potvrzování vybavení koupelen. Umyvadla, sprchy, vana, baterie, obklady a veškeré příslušenství — je toho tolik… Stránky SIKO teď projíždím sem a tam.

Jít do černých baterií? Zvolit klasický chrom? Nebo investovat do metal provedení, kde se mi sice úplně nelíbí odstín, ale údajně něco vydrží? Tak určitě… dokud to nedali do rukou dětem.

A obklady? To je kapitola sama o sobě. Jeden design hezčí než druhý. Do jaké výšky je dát? Jak zakomponovat niku? Radiátor napojit na podlahové topení, nebo ho nechat čistě na elektřinu pro občasné využití?

Čím víc možností, tím víc rozhodování. A člověk si říká, že koupelna je vlastně jen jedna místnost, vlastně tři... 

Bude šedá nebo šedá? Bylo to rozhodovaní, kde se zapojila celá rodina a tajně se hlasovalo. Vyhrála šedá. 


Mám trochu déjà vu z rekonstrukce bytu. Ještě z porodnice jsem si s manželem volala přes FaceTime a za ním byly jen holé zdi.

A teď to vypadá, že začátek života naší pětičlenné rodinky zahájíme dost podobně — v bytě, který jen lehce upravíme. Přibude jedna komoda a postýlka navíc, a tím to nejspíš hasne.

Přece jen, kvůli třetímu dítěti už nebudu pořizovat přebalovací pult, bez kterého jsem si u prvního miminka neuměla fungování představit. Návrat z porodnice o čtrnáct dní dřív do bytu, kde ještě nebyl sestavený, tehdy spustil moji první poporodní krizi.

Teď už vím, že ze začátku bohatě stačí přebalovací podložka na pračce — a pak přebalit tam, kde je zrovna potřeba. Člověk už přece jen ví, co je skutečná nutnost a co jen hezká představa.

Share