Ve vedlejší roli - Víkendový architekt
Rekonstrukce, lockdown a porodnice – aneb když se to sejde
Už je to nějaký pátek, co jsme si nechali kompletně zrekonstruovat byt. Taková ta typická kompletka – jen s tím rozdílem, že jsme ji koordinovali ze zahraničí a ještě v lockdownu.
Když si vzpomenu, jak jsme dlaždičky do koupelny vybírali přes internet a zoom byl naším jediným pomocníkem… No, doteď nechápu, jak se nám to na dálku povedlo a byt je krásný. A jsem ráda, že obrázky na SIKO odpovídají realitě.
Noční můry jsou slavné telefonáty od stavaře: "Paninko, máme prasklou zeď, dáme tam metr perlinky. To je pár korun navíc…" A pak přišla faktura – pár tisíc navíc, no hádejte se, x stovek km daleko, v pokročilém stádiu těhotenství,
To "nejlepší" přišlo ve chvíli, kdy mi manžel z prohlídky bytu volal do porodnice, kdy ty hormony po porodu pracují a byt je bez dveří, bez kuchyně, rekonstrukce se lehce protáhla. Prý taková ta klasika +- dva měsíce a bude hotovo… ale aspoň máme malou praxi na stavbu domu. A to bude teprve jízda! Doufám, že tam to nebude +- rok...
Jak se staví sen… aneb Tour de úřady, stavební firmy a banky
Po šesti letech jsme sáhli do šuplíku pro studii našeho vysněného domu. A světe, div se – i po těch letech a zkušenostech z různých bydlení jsme si řekli, že ten návrh pořád odpovídá naší představě a nic bychom neměnili, což znamená, že jsme si to vymysleli úplně do detailů. Takže pak už "jen" vybrat projektanta a nechat zpracovat projekt.
Projekt byl hotový a nastala tour de úřady. Naštěstí jsme to stihli ještě před modernizací stavebního řízení, takže všechno šlo pěkně po staru – razítko sem, razítko tam – a na konci léta bylo hotovo. Stačilo pár návštěv různých úřadů, které ani nevím, že existují, ale chtělo to úsměv na tváři a pevné nervy na úřední hodiny.
Pak další kolo – tour de stavební firmy. Oťukat, co kdo nabízí, nechat si zpracovat cenové nabídky, porovnat, zjistit reference a vybrat toho pravého, skoro jako výběr partnera, taky na začátek všichni slibují hory doly, vzdušné zámky a pak skutek utek, což teda není můj případ, viz předchozí článek, uff.
No a nesmíme zapomenout na tour de banky. Vyložit karty na stůl, zrevidovat příjmy a výdaje, jó měla bych asi méně nakupovat to oblečení a modlit se v dobrý úrok.