Prázdniny jsou, ale…

Už jsme si doma vysvětlili, že prázdniny sice jsou, ale pracovat rodiče musí. A co se vydělá, to se zase hezky rozkutálí – za příměstské tábory, kempy a další letní radosti.

První týden prázdnin se nesl – jak jinak – v duchu tenisu. Obě děti úspěšně absolvovaly příměstský tábor na kurtech. Pro mě vlastně docela pohodinda: v osm je tam odvézt, v 15:30 vyzvednout a pak už žádné lítání na kroužky, tréninky ani jiné aktivity. Mělo to něco do sebe.

Tak třeba se malá ještě nechá přemluvit a půjde s bráchou i na druhý turnus. A maminka bude mít zase pár dní v režimu "táborový klid".

Dokonce jsme si i my – maminky "malých" tenistů – daly trénink s trenérem, abychom těm našim šampionům aspoň trochu stačily. A co jsem zjistila? Že celou dobu držím raketu úplně špatně. A že absolutně nechápu, jak můj syn zvládá v té rychlosti přehazovat úchop z forehandu na backhand. Příští týden máme další hodinu, tak třeba už dám i podání horem.

Volný víkend po půl roce

Pozor, zázrak! Po několika intenzivních týdnech (a vlastně i měsících) nás čeká volný víkend. Bez turnajů, bez tréninků, bez akcí na čas. Žádné ranní vstávání, žádné přesuny do jiných měst, žádné balení tašek v pátek večer a přemýšlení, co jsme zase zapomněli.

Dokonce se zrušil i turnaj v pátek, protože bylo přihlášeno málo dětí. Což syn málem obrečel – proč, když jsou prázdniny a všichni mají volno… Ne všichni rodiče se můžou ve dvě utrhnout z práce a být na kurtech?

Těšíme se na pomalé ráno s kávou v pyžamu. Na to, že nemusíme hlídat hodiny. Že když si vzpomeneme, můžeme vyrazit ven – anebo taky ne. Prostě víkend podle nás.

A tak si říkám: možná bychom si takové volné víkendy měli plánovat častěji. Aspoň jeden za půl roku. Takže zase v prosinci :D.

Druhý týden prázdnin, aneb děti do práce

Po víkendu bez povinností přichází realita druhého týdne prázdnin. Obě děti mám doma a jako třešnička na dortu – první dva dny i manžela na služebce. Takže jedu režim "all day, all night mom". Obojí prarodiče mají volno: jedni vyrážejí do Varů, protože "tam to teď žije", a druzí o tom intenzivně přemýšlejí. Takže jsme v tom sami.

Plán je jednoduchý: přes den budeme společně pracovat, hrát si, pracovat, hrát si… a večer padneme do postelí jako po výletě na Sněžku. Jeden den se mnou pojedou do kanceláře a už teď se těší, jak rozdají kolegům zmrzlinu.

A tak mě napadá – jak to o prázdninách řešíte vy?

 Letní školky? Hlídací babičky? Dovolená na střídačku s partnerem? Nebo kreativní přístup à la "home office + LEGO"?