Jsem zpátky! Pořád naživu, nebojte…

Trvalo to skoro měsíc, než jsem napsala další článek na blog. 

Ale je to tady! Sice si z toho měsíce pamatuju asi tak velký kulový, ale zkusím aspoň trochu zavzpomínat a dát dohromady pár momentů, abych si ten čas nějak zrekapitulovala.
Přelom října a listopadu byl pro mě asi o trochu náročnější než obvykle — takové to období, kdy "není kdy" si sednout k počítači a psát. Teda… seděla jsem u něj pořád, ale makala jsem jako fretka do práce, takže na blog nezbyla ani energie, ani hlava. 

Teď to tahám doslova z paty a vzpomenu si maximálně na to, co jsem dělala před hodinou. No jo, stárnu… nebo jen žiju v módu "přežít den"? Kdo ví.

Začnu tedy tímto prodlouženým víkendem, který jsme si s manželem a dětmi ještě o kousek "prodloužili". V pátek jsme si oba vzali dovolenou, děti odhlásili ze školky i školy a vyrazili na Lipno. Jen my čtyři. Bazén, procházky, něco dobrého k jídlu i pití — a cestou samozřejmě nemohla chybět zastávka v Českém Krumlově. Takový ten opravdový off time, který jsme oba s manželem po tom pracovním, stavebním a Bůh-ví-jakém období vážně potřebovali.

Utéct tomu shonu všedních dní a udělat si z nich aspoň na chvíli nevšední.

To bychom to nebyli my, kdybychom na začátku listopadu nevyužili posledních slunečných víkendů a nevyrazili za sportem. Dali jsme si poslední venkovní tenis – a světe div se, i dcera zase vzala do ruky raketu. Dokonce prohlásila, že možná odvolá své "ukončení kariéry" a začne se mnou zase chodit hrát. Asi jsem ji svými tréninky namotivovala. Uvidíme – třeba od jara začneme opravdu pinkat spolu.

Po dlouhé době jsem si taky zaběhala pár koleček na oválu. A od té doby zase nic. Jak říkám – nějaká špatná konstelace hvězd, nebo co…

Zároveň jsem se snažila věnovat energii tam, kde mělo smysl ji věnovat. A upřímně… blog, který čte tak pět lidí a je to spíš můj osobní hokus pokus, do té kategorie úplně nespadal. Navíc nám v Klubu Ženy 21. století listopad patří Radosti – a psaní mi teď radost zrovna dvakrát nedělalo. Takže šlo na druhou, nebo spíš pátou kolej. Těsně před žehlení.

Konec října byl ve znamení světýlek, halloweenských oslav, návštěv tanečních, kontrol na stavbě, práce, kroužků… ale zbytek už splývá v jednu velkou světelnou mlhu. Asi si začnu psát pro příště poznámky...