Je tu podzim ...
Tak tu máme oficiálně i kalendářem potvrzený podzim.
A ráno jsem to pocítila i já. Při procházce s kočárkem kolem vody mi totiž poprvé došlo, že ten rukávník na madlo by se dnes už vlastně docela hodil.
Takže zatímco jsem ještě nedávno řešila totální vedra a jak to s pupíkem přežít, podzim nám nenápadně podsouvá otázku, jestli už je čas objednat rukávník a zateplení do autosedačky.
Zahajujeme tedy dýňové období. Zatím jen na talíři, ale až bude čas, tak třeba pořídíme i nějakou dýni na výzdobu.
I když… možná ten čas nebude a já se rovnou vrhnu na vánoční světýlka, protože obchody už jsou stejně plné vánočních ozdob.
Takže myčka to nepřežila a museli jsme objednat novou.
Takže digestoř KO před Vánoci, varná deska 23.12., myčka konec září, co bude další? Pračka? Lednička? Trouba? Philco super načasování, díky.
Dny Marianne mi v tom moc nepomohly, neb slevy, které tam byly, zase tak moc slevy nebyly. A když jsme se podívali po jiných obchodech, zjistili jsme, že tam stejné spotřebiče pořídíme i bez slev levněji. Takže v bytě je myčka vyměněná, ale do domu jsme nakonec neobjednali nic.
A aby toho nebylo málo, třetí auto, které zatím stálo na parkovišti a přemýšlelo, co na nás ještě vymyslí, si konečně vybralo. Na displeji se objevila hláška o závadě tlaku motorového oleje. Takže samozřejmě zase servis. A prý nový řemen. Takže další týden bez jednoho auta a krásných 20 000 Kč k tomu.
Mezitím už jsme skoro prodali druhé, krásně opravené auto, vyleštěné. To s novou baterií, která mě minulý týden stála nervy, odtahovku a nějaký ten tisíc. Prodej tedy stopnut, co když se druhé nepodaří oživit ... ?
To, že se mě děti ptají, jestli čekám ještě další miminko, už jsem nějak vstřebala.
Vlastně se necelé tři týdny po porodu cítím ve svém těle docela dobře. Je neskutečné, co všechno tělo zvládlo a jak rychle mě zase pustilo do plných obrátek.
Postava je ale samozřejmě hodně o úhlu pohledu.
Jeden úhel mě tedy lehce vyděsil. Pak stačilo popojít o kousek, postavit se pod jiným úhlem a najednou ten stín vypadal úplně jinak.
Takže zatímco tělo se evidentně rozhodlo, že už je čas fungovat naplno, zrcadlo si občas ještě jede vlastní program.
Ale vlastně dobrý. Necelé tři týdny po porodu a já už zase funguju. To je asi hlavní a děkuju mu!
Pomalu přidám více delších procházek, až to půjde trochu cvičení a příští léto ty plavky budou ok, na zimu to kabát vše schová.
A na domečku se řeší poslední úpravy umístění světel. Přece jen jsme znovu přeměřovali kuchyň s jídelnou a zjistili, že bude potřeba otočit velký jídelní stůl. Neb nás je hodně, stůl bude potřeba opravdu velký. A s otočením stolu samozřejmě přišla i poslední změna umístění světel. Takže ještě jednou přeměřit, posunout, upravit a pak už snad opravdu finální výmalba. Protože kdybychom ještě před výmalbou něco nezměnili, asi by nám přišlo, že je s domem všechno podezřele jednoduché.
Zahradu už nám také okoukl architekt a ujistil nás, že terénní úpravy nakonec nebudou tak velké, jak se nám při pohledu na tu aktuálně rozkopanou zahradu zdá.
Což je přesně to, co jsme potřebovali slyšet. Že aspoň něco nebude stát víc, než bylo naplánováno.
Protože v jiných odvětvích je to evidentně úplně jiná písnička.