Devátý týden = Nervy v kýblu

A devátý týden? To už nebyla fretka ani ježek ve skluzu – to bylo fretka/ježek ve skluzu na druhou s nervama v kýblu. Jen shrnout ten týden mi trvalo skoro další týden, taková to se mnou byla a asi stále je bída.

To, že se mi po týdnu volna nešlo otevřít notebook? Asi cítil, že po návratu už nebude moci být zavřený nikdy – protože jel skoro 24/7. Paradoxně je samotný návrat do práce ještě větší "libovka" než odchod z ní. Člověk si myslí, že bolí loučení, ale to, co přijde potom – to je teprve jízda. Všichni počkají až si odpočinete a volají Vám pak i ti co se rok neozvali, najednou dojde k x změnám a jen počíst všechny konverzace a pracovní zprávy zabere celý den.

Poslední týden prázdnin měl tedy klasicky grády a já si říkám – dělá mi ten život naschvál? Že jsem si dovolila týden odpočinku? Sotva si člověk na chvíli vydechne, všechno se proti němu spikne.

Na stavbě se mezitím konečně vylila základová deska. Jen samotné připojení vodoměru byla kapitola na pokračování – akce na měsíc a za ty peníze, no nevím. Teď už jen počkat, až beton zatuhne, a snad už konečně uvidíme, jak nám před očima roste dům snů. Upřímně – to nekonečné hrabání v zemi bez vidiny výsledku bylo fakt ubíjející. Konečně je tam něco vidět, něco hmatatelného, co člověku dodá energii pokračovat.

Do toho samozřejmě finiš s prázdninami – dokoupit věci do školy, kde je seznam delší a delší, zajít k holiči, pořídit nové oblečení, protože děti zase přes léto povyrostly. A člověk si při tom uvědomí, jak rychle to celé utíká. Když jsem před dvěma měsíci říkala, že máme na všechno spoustu času, zdálo se to jako věčnost. Teď se nestačím divit, že je to pryč – a že ten čas vlastně žádný nebyl.

A tak jsme si alespoň u fotek s dětmi připomněli, co všechno jsme za léto stihli. Nebylo toho málo – jen to celé uteklo nějak příliš rychle.

V mezičase stihnout ještě nějaký tenisový trénink – můj i synův, o víkendu zajet na turnaj, do rozvrhu už se přidal i fotbal a chybí snad jen tanečky dcery.

Tím tedy uzavírám záložku Prázdniny & děti – další otevřeme zase v červenci 2026. A teď už vítám klasický školní rok: plný školy, školky, práce, kroužků, stavby a všeho, co k tomu patří. Tak hurá zpátky do reality mých všedně nevšedních dní.